Vlčí děti

7. ledna 2011 v 15:39 | ktulachova |  Já a jiné
Tenhle článek mě zaujal, proto ho sem dávám. Týká se tzv. vlčích dětí


Amala a Kamala byly dvě malé dívky žijící s vlky, objevené roku 1920 u Midnapuru v Indii. Jsou dvěma z lépe zdokumentovaných případů tzv.vlčích dětí. Jejich věk je neznámý, ale Kamale bylo v době objevení sedm nebo osm let, zatímco Amala byla ještě malé dítě okolo jednoho a půl roku staré. Dívky pravděpodobně nebyly sestry a vlci je unesli v různé době. Našel je Joseph Sing, misionář, který pracoval v místním sirotčinci a spatřil dvě lidské postavy žijící s vlky ve starém termitím násepu. Singh dívky vzal a přijal je do svého sirotčince, aby o ně mohl pečovat. Amala, mladší dívka, zemřela už po roce, ale Kamala žila do roku 1929 kdy zemřela na tyfus. Singh později uveřejnil svůj deník, kde podrobně popisoval své zážitky s nimi.
Podle Singha Kamala i Amala projevovaly vlčí chování. Obě měly mozoly na dlaních a kolenou z toho jak chodily po všech čtyřech. Dívky ožívaly hlavně v noci, neměly rády slunce a velmi dobře viděly ve tmě. Také měly pronikavý čich a sluch. Měly rády syrové maso a jedly z misky na zemi stejně jako psi. Navíc dívky projevovaly hypersenzitivu k dotekům a nesnášely nosit oblečení, ale nebyly citlivé na chladno a horko. Projevovaly jen málo lidských emocí jakéhokoli druhu-kromě strachu.
Singh na sebe vzal obtížný úkol pokusit se dívky zařadit do lidské společnosti. Kamala, starší dívka, se nakonec naučila čistotnosti a zvykla si na společnost ostatních lidí. Nakonec byla schopna chodit i vzpřímeně, ale nikdy ne dokonale (často se vrátila na všechny čtyři když potřebovala jít někam rychle).
Když byly nalezeny, Kamala a Amala neznaly lidskou řeč. Obě dívky vydávaly vysoké naříkavé zvuky ne nepodobné vlčímu vytí. Zatímco Amala před svou časnou smrtí začala projevovat známky pokroku v lidské řeči jako normální batole, Kamalin pokrok byl mnohem pomalejší. Po několika letech v Singhově péči se naučila pouze okolo 40 slov a jen chabě ovládala gramatiku. Bohužel Singh kvůli její brzké smrti nikdy neuviděl jak daleko by pokročila.

Případ indických děvčátek není ojedinělý. Byly nalezeny i děti, které vyrůstaly s gazelami nebo opicemi. Jsou důkazem toho, že když člověka už odmalička a do určitého věku nikdo neučí mluvit a základním návykům, nikdy nebude normální. Ani Kamala by se nenaučila pořádně mluvit i kdyby žila déle. Některé z tzv.vlčích dětí se dožily i víc let, např.nalezenec Peter, který dětství strávil v divoké přírodě, ale i když se ho ujal britský královský pár a dožil se 70 let, nikdy se nenaučil víc než dvě slova a za celý život se neusmál. Tzv. Divoký chlapec z Averonu, který žil ve Francii se nepoznával v zrcadle. Co myslíte, nebyly by tyto děti šťastnější kdyby zůstaly v péči zvířat v přírodě? Zdá se nám humánní se jich ujmout a vychovat je, ale jak z těchto příkladů vidíme, tyto děti nikdy už nemají šanci na normální život a očividně byly šťastnější bez naší kultury a civilizace-i tak se dá žít, i když to dnes nechápeme a podivujeme se např.nad tou hrstkou indiánských kmenů v Jižní Americe, kteří dodnes žijí v lesích nazí a bez našich vymožeností. Ale to neznamená, že nemohou žít plnohodnotně-byť úplně jinak než my.

Návštěvnice z hvězd

Na počátku sedmdesátých let byla v lesích poblíž města Delphos v Kansasu spatřena zhruba desetiletá dívka se žlutými vlasy, oblečená v potrhaných červených šatech. Před pronásledovateli utíkala po všech čtyřech a několik jich dokonce napadla a vážně poškrábala.
Poprvé se "vlčí holčička" objevila v roce 1971 krátce poté, co místní mladík Ronald Johnson ohlásil, že byl svědkem přistání záhadného létajícího objektu houbovitého tvaru. Není divu, že se okamžitě vynořily spekulace, podle nichž je dívka zapomenutým návštěvníkem z hvězd.

Neměl rád šaty

Jedním z nejslavnějších představitelů vlčích dětí je takzvaný Divoký chlapec z Averonu, který se 9. ledna 1800 znenadání vynořil z lesů poblíž vesnice Saint - Serin v jižní Francii. Místní obyvatelé odhadli jeho věk přibližně na dvanáct let a dali mu jméno Victor. Nalezenec nejenžer neuměl mluvit a vydával pouze podivné zvuky, ale neměl ani ponětí o osobní hygieně. Když se mu ošetřovatelé pokusili obléknout lidské šaty, vztekle je ze sebe strhal. Psychologové navíc zjistili, že se hoch nepoznává v zrcadle.
Jejich snaha o Victorovo polidštění neměla příliš velký úspěch. Chlapec si osvojil základní hygienické návyky, ale nedokázal pronést víc než pár slov. Dožil se přibližně čtyřiceti let a nikdy se nezjistilo, odkud přišel.

Rychlejší než ptáci

Rovněž zhruba dvanáct let bylo klukovi, kterého v roce 1724 nalezli rolníci na britském venkově. Podařilo se jim ho nalákat na jablko a odvést do nemocnice, kde dostal jméno Peter. Místo pohodlí v posteli volil spánek na podlaze a dlouho trvalo, než se nechal přemluvit k nošení oblečení. Boj o přežití v divoké přírodě ho naučil neobvyklým kouskům. Byl například schopen chytat ptáky, které okamžitě roztrhal a chtěl sníst.
Mladíka si k sobě vzal královský pár a jeho péče měla za výsledek, že chlapec dokázal pronést dvě sotva srozumitelná slova: ki-šo znamenalo "král Jiří" (King George) a výrazem ki-ka oslovoval královnu Karolínu (Queen Caroline). Pokusy o Peterovo vzdělávání odborníci však postupně vzdávali. Uvádí se, že nalezenec se dožil až sedmdesáti let a nikdy se prý během svého života neusmál.

Opičí žena Zana

Od zpráv o vlčích dětech se poněku liší příběh divoké dívky, která žila v polovině devatenáctého století v Gruzii. Zana prý člověka připomínala jen velmi málo, měla silné ruce i nohy a tělo porostlé chlupy. Nejvíce ze všeho se podobala velké opici. Přestože po sobě zanechala několik potomků s místními muži, ve vesnici se nikdy nepřizpůsobila.
Badatelé v té době mohli pouze spekulovat. Uvažovali třeba o tom, že by mohla být potomkem neandrtálců nebo příslušnicí nějakého jiného živočišného druhu. Svět přece zná mnoho takových více čí méně mytických bytostí pod názvy yetti, bigfoot a podobně. Nebyla snad Zana unikátním křížencem člověka s opicí?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Loe Loe | 28. ledna 2012 v 12:39 | Reagovat

hej volečku to jsme četli o zemák:DD

2 ktulachova ktulachova | 28. ledna 2012 v 21:53 | Reagovat

[1]: To jsem měla na VKZ

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama